Meteorologická stanice Maruška
Hostýnské vrchy

Tauridy letos překvapily množstvím jasných bolidů

I přesto, že Tauridy nepatří mezi nejvýznamnější a nejznámější meteorické roje, jsou něčím výjimečné. Bývají totiž častým zdrojem bolidů, tedy velmi jasných meteorů.

Mateřským tělesem Taurid je Enckeova kometa, která byla objevena francouzským astronomem Pierrem Méchainem roku 1786. Není však pojmenovaná po svém objeviteli, ale po Johannu Enckeovi, který provedl výpočty její dráhy a stanovil oběžnou dobu na 3,3 roku.

S kometou Encke jako mateřským tělesem Taurid to však není tak úplně jednoduché, není totiž jediným mateřským tělesem tohoto roje. Enckeova kometa byla od svého objevu ze Země pozorována již mnohokrát a vzhledem k odhadu značného stáří celého komplexu komety Encke zanechala ve své dráze spoustu vyvrženého materiálu. To se projevilo samozřejmě také v meteorické činnosti na Zemi, nejznámějším meteorickým rojem spojeným s kometou Encke jsou právě Tauridy.

Roj Taurid však patří do velmi složitého komplexu Taurid (TC), někdy nazývaném komplexu komety Encke. S komplexem komety Encke je spojeno i množství dalších meteorických rojů, které jsou v činnosti od konce srpna do února. Většinou se jedná o roje nižšími frekvencemi a dlouhou dobou aktivity, což ukazuje na značné stáří celého meteorického komplexu této komety. Do tohoto komplexu patří kromě Taurid i další meteorické roje, z těch největších můžeme zmínit např. Piscidy, chí Orionidy či prosincové Arietidy. Vzhledem k nízkému sklonu oběžných drah vůči ekliptice mají všechny uvedené roje dvě větve, severní a jižní.

Roj Taurid sestává z dvou větví. Jedná se o STA, tedy tzv. jižní větev (Southern Taurids), která je v maximu v období od 20.10. do 7.11. a NTA, severní větev (Northern Taurids), jejíchž maximum trvá přibližně od 28.10. do 17. 11. Celé období aktivity meteorického roje Taurid je pak ohraničeno počátkem přibližně v polovině září a koncem na konci listopadu. Maximální ZHR (zenitální korigovaná hodinová frekvence) obou větví kolísá mezi 5 a 10 meteory za hodinu, maximum aktivity je vzhledem ke své délce nenápadné a z vizuálních pozorování velmi těžko definovatelné.

Meteory vylétávají v okolí maxima aktivity jakoby ze souhvězdí Býka a oba radianty jsou hodně rozptýlené, tvar obou radiantů nejvíce připomíná elipsu s rozměry zhruba 5o vertikálně (v deklinaci) a 10 až 15o horizontálně (v rektascenci).

Obr. 1: Geocentrické radianty meteorů náležejících oběma větvím meteorického roje Taurid (#002 STA, #017 NTA).

Pořád to však není úplně vše. V. Porubčan a kol. (2006) prokázali, že každý roj z komplexu Encke je možné rozdělit na tzv. filamenty, skupiny drah s podobnými dráhovými elementy. Některé filamenty větve STA mají jako pravděpodobné mateřské těleso kometu Encke, některé ale je možné ztotožnit s asteroidy (např. 2003WP21). Stejně tak filamenty větve NTA lze ztotožnit s mnoha asteroidy, např. 2004TG10 nebo 2002XM35. To by potvrzovalo teorii, že v místě komplexu je spousta těles, které vznikla rozpadem původní, pravděpodobně obrovské, komety. Jejím pozůstatkem je kometa Encke, ale i další tělesa podobné asteroidům. Některým tělesům tedy zůstala i po rozpadu kometární aktivita (např. kometa Encke), jiným ne. Jedná se o rozsáhlý systém dynamicky souvisejících objektů, jejichž velikost se pohybuje od řádu mikrometrů až do několika kilometrů.

Obr. 2: Projekce drah meteoroidů náležejících meteorickému roji severních Taurid (NTA) v databázi EDMOND.

Obr. 3: Projekce drah meteoroidů náležejících meteorickému roji jižních Taurid (STA) v databázi EDMOND.

Meteorický roj Taurid sice nepatří mezi nejaktivnější roje, ale díky dlouhému období aktivity a také díky velkému zastoupení jasných meteorů patří mezi přední roje v pořadí počtu drah v databázi EDMOND. Severní větvi Taurid (NTA, 2 399 drah) patří 4. místo za silnými pravidelnými roji – Perseidami (PER, 25 243 drah), Geminidami (GEM, 22 215 drah) a Orionidami (ORI, 9 837 drah), jižní větvi Taurid (STA, 2 180 drah) pak patří 7. místo.

 

Nečekané nebo předvídané?

Běžná aktivita Taurid je tedy běžně nízká, za dobrých pozorovacích podmínek v době maxima je to asi 10 meteorů za hodinu.

Tento rok však roj překvapuje ještě větším množstvím bolidů, tedy velmi jasných meteorů, jejichž jasnost je vyšší než jasnost Venuše.

Např. modelové výpočty Davida Ashera naznačovaly možnost zvýšeného výskytu hmotných částic v proud roje Taurid v tomto roce, v říjnu a listopadu. Taktéž Mikyia Sato ve svých modelech poukazoval na vysokou pravděpodobnost neobvyklé aktivity Taurid v roce 2015. Nejsilnější návrat v uplynulých letech (v roce 2005) ukázal zvýšený počet jasných meteorů, včetně bolidů, a to v období přibližně od 29. října do 10. listopadu. Uvedené předpovědi uváděly prakticky shodný scénář i v tomto roce, tedy jak zvýšenou celkovou aktivitu meteorického roje, tak také zvýšený počet bolidů ve shodném období roku, tedy v první dekádě listopadu 2015.

Nejjasnější bolidy patřící roji Taurid v roce 2015 zaznamenané v síti CEMeNt:

Bolid 7.11.2015

Nejjasnější bolid byl zachycen 7.11.2015 v 01:53:30 UT ze stanic Maruška, Kráčany, Nýdek a Valašské Meziříčí (zde pouze přes oblačnost). Bolid patřil k jižní větvi Taurid (STA), geocentrická rychlost tělesa byla 28,8 km/s, meteoroid se původně nacházel na typické dráze s perihéliem blízko oběžné dráhy planety Merkur (q= 0,370 AU) a aféliem blízko oběžné dráhy planety Jupiter (velká poloosa dráhy a= 2,5 AU), sklon dráhy k ekliptice byl pouze 4,4o. Absolutní jasnost bolidu byla -10,4m, byl tedy prakticky tak jasný jako Měsíc v úplňku. V atmosféře Země urazil dráhu dlouhou 63,7 km, počátek dráhy ležel ve výšce 105,3 km, konec pak ve výšce pouze 59,7 km, odhadovaná vstupní hmotnost tělesa byla kolem 29 kg.

Obr. 4: Snímek bolidu 20151107_015330 ze stanice Maruška, kamera SE.

Obr. 5: Snímek bolidu 20151107_015330 ze stanice Kráčany.

Obr. 6: Snímek bolidu 20151107_015330 ze stanice Nýdek.

 

 

 

 

Powered by SWEAL - Simple Web Engine for All Lubbers ;-) ver. 1.1